Směrnice EU o ochraně oznamovatelů a vše, co potřebujete vědět

Máte 50 zaměstnanců a víc? V tom případě se vás týká nová Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Podle ní musí všechny soukromé a veřejné organizace nad 50 zaměstnanců zavést bezpečný oznamovací kanál garantující ochranu oznamovatelů.

Zákon přináší řadu požadavků na zaměstnavatele

Důležitá data

23. říjen 2019

Byla schválena směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, označována jako „Směrnice o whistleblowingu“.

Nejpozději 17. prosinec 2021

Všechny soukromé společnosti v EU nad 250 zaměstnanců, obce nad 10 000 obyvatel a veřejné subjekty nad 50 zaměstnanců musí mít fungující oznamovací kanál podle této směrnice.

Nejpozději 17. prosinec 2023

Interní oznamovací kanál odpovídající požadavkům této směrnice musí zavést všechny právnické osoby nad 50 zaměstnanců.

Často kladené otázky

Kdo je whistleblower?

Whistleblower je člověk oznamující nekalé jednání. Směrnice EU o ochraně whistleblowerů se vztahuje na zaměstnance, OSVČ, poradce, dodavatele, konzultanty, dobrovolníky, žadatele o práci či spolupráci a další osoby, které mohou získat informace o nezákonných činnostech v EU v pracovním kontextu.

Co mohou whistlebloweři oznámit?

Mezi problémy uváděné v rámci směrnice patří například praní špinavých peněz, špatná ochrana dat, bezpečnost dopravy, korupce, bezpečnost potravin a produktů, ochrana životního prostředí, veřejné zdraví a další. V praxi mohou zaměstnanci využít takovýto oznamovací kanál k řešení čehokoliv, co je v organizaci trápí, nebo to nepovažují za správné.

Mohou se oznamovatelé obrátit na orgány státní správy?

Oznamovatelé jsou nabádáni, aby se nejdřív pokusili situaci řešit se zaměstnavatelem, ale mohou se obrátit i na orgány státní správy. Je vhodné, aby měla společnost snadno použitelný oznamovací systém a zaměstnanci tak upřednostňovali interní řešení v rámci organizace.

Nestačí využívat jako oznamovací kanál email, fyzickou schránku, případně telefonickou linku?

Směrnice povoluje využití vícero možných způsobů oznámení. Ty však musí zajistit utajení totožnosti oznamovatele, ukládat jednotlivá oznámení do databáze v trvalé podobě, nebo dovolit pokračující komunikaci mezi oznamovatelem a řešitelem. Dále je doporučeno, aby byly oznamovací kanály odděleny od obecných komunikačních kanálů, které organizace využívá. Pro maximální jednoduchost a bezpečnost je proto vhodné využít online platformu, která je pro tyto účely dělaná.

Co když organizace neplní nařízení směrnice?

Směrnice EU vyžaduje sankce proti těm, kteří se pokoušejí bránit podávání oznámení, vystupují proti oznamovatelům, nebo odhalí jejich totožnost. Veškeré hrozby nebo pokusy o odvetná opatření proti oznamovatelům jsou zakázány.

Jak zajistit ochranu oznamovatele?

Platforma FaceUp (NNTB) je pro oznamovatele anonymní, takže nehrozí odhalení jejich totožnosti. Veškerá data jsou šifrována a nikdo mimo vybrané řešitele z vaší společnosti k nim nemá přístup.

Splňte veškeré požadavky nové směrnice o whistleblowingu snadno, bezpečně a bez zbytečných starostí.

Nenechte to být a zaregistrujte do FaceUp (NNTB) i vaši firmu.

Jak vznikl projekt FaceUp (NNTB)?

FaceUp (NNTB) vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo FaceUp (NNTB) používat 1 800 škol.

V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti FaceUp (NNTB) využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.