Bossing

Bossing je forma šikany na pracovišti, kdy nadřízený zneužívá svou moc k zastrašování, ponižování nebo znepříjemňování života svým podřízeným. Může jít o neustálé kritizování, ignorování, úkoly nastavené tak, aby nešlo uspět, nebo dokonce otevřené ponižování. Dlouhodobé vystavení takovému chování ničí sebevědomí, podkopává pracovní výkon a může vážně ovlivnit psychické zdraví oběti.

Co znamená Bossing na pracovišti?

Bossing na pracovišti je specifický druh šikany na pracovišti, kdy se nadřízený nebo manažer opakovaně dopouští škodlivého chování vůči svým podřízeným. Tato forma nevhodného zacházení přesahuje rámec asertivního vedení nebo konstruktivní zpětné vazby a zahrnuje jednání, jehož cílem je zastrašit, ponížit nebo podkopat zaměstnance, na kterého je zaměřena. Bossing spočívá ve zneužití nerovnováhy moci mezi nadřízeným a jeho podřízenými k prosazování dominantního postavení, kontroly nebo osobních záměrů, čímž vytváří nepřátelské a stresující pracovní prostředí.

Příklady bossingu na pracovišti

Příklady bossingu na pracovišti mohou mít různou podobu, ale obvykle zahrnují:

  • Slovní napadání: Neustálé křičení, urážky nebo ponižující výrazy na adresu zaměstnance.
  • Nespravedlivá kritika: Opakovaně se zaměřuje na práci zaměstnance, kterou nespravedlivě nebo příliš tvrdě kritizuje.
  • Mikromanagement: Nadměrná kontrola každého aspektu úkolů zaměstnance s cílem podkopat jeho samostatnost a sebedůvěru.
  • Vyloučení: Úmyslné vyloučení zaměstnance z porad, rozhodování nebo týmových aktivit s cílem izolovat ho.
  • Veřejné ponižování: Kritizování nebo znevažování zaměstnance před ostatními.
  • Sabotáž: Přidělování nesplnitelných úkolů nebo stanovování nereálných očekávání s cílem přivodit zaměstnanci neúspěch.

Jaký je rozdíl mezi bossingem a běžným vedením?

Je třeba rozlišovat mezi bossingem a běžným řízením. Konstruktivní zpětná vazba, vedení zaměstnanců k odpovědnosti a stanovení jasných očekávání od výkonu jsou součástí zdravých manažerských postupů. Naproti tomu bossing zahrnuje chování, které neslouží žádnému legitimnímu pracovnímu účelu a jehož cílem je zastrašit nebo podkopat zaměstnance, často vedené spíše osobními motivy než profesním zlepšením.

Proč je důležité řešit problematiku bossingu?

Boj proti bossingu je klíčový pro udržení zdravé firemní kultury. Pokud se nekontroluje, může vést ke snížení morálky zaměstnanců, zvýšení fluktuace, snížení produktivity a problémům s duševním zdravím zaměstnanců. Organizace, které bossing neřeší, riskují poškození dobré pověsti a možné právní důsledky spojené s obtěžováním na pracovišti.

Jak zvládnout bossing na pracovišti

Jak se bránit bossingu? Klíčové kroky zahrnují:

  • Dokumentujte incidenty: Vedení podrobných záznamů o interakcích, včetně dat, popisů a případných svědků.
  • Vyhledejte pomoc: Obraťte se na personální oddělení, důvěryhodné kolegy nebo programy pomoci zaměstnancům a požádejte o radu a podporu.
  • Nahlašujte  nekalé chování: Pokud chování přetrvává, zvažte jeho formální nahlášení personálnímu oddělení nebo vyššímu vedení.
  • Znejte svá práva: Informujte se o firemních pravidlech a zákonných právech týkajících se šikany a obtěžování na pracovišti.

Jak může FaceUp pomoci s bossingem na pracovišti

FaceUp nabízí bezpečnou a anonymní platformu, kde mohou zaměstnanci nahlásit případy šikany a obtěžování na pracovišti. Zaměstnanci mohou bezpečně nahlásit své obavy bez rizika odvety, což zajistí, že vedení o problému ví a může přijmout příslušná opatření. FaceUp podporuje organizace při vytváření transparentního a odpovědného pracovního prostředí a podporuje kulturu respektu a bezpečnosti pro všechny zaměstnance.