DSC07679_1.jpg

Díky NNTB dostáváme od zaměstnanců 15 relevantních podnětů měsíčně, pochvaluje si HR Director SPORTISIMA

Prodejce sportovních potřeb SPORTISIMO má více než 200 poboček v pěti zemích a zaměstnává na 4 000 lidí. Aby mohl každý ze zaměstnanců kdykoliv a anonymně přijít s podnětem na zlepšení fungování firmy, zavedla firma na začátku roku 2021 on-line nástroj Nenech to být (NNTB). A HR Director firmy Tomáš Rodný je z tohoto rozhodnutí nadšený.Méně závažné, ale velmi přínosné podnětyNNTB je on-line platforma stvořená zejména pro anonymní oznamování nekalého nebo protiprávního jednání ve firmách (tzv. whistleblowing). Zaměstnanci nicméně prostřednictvím této platformy mohou podávat i méně závažnější podněty na zlepšení firmy, což se v praxi také obvykle děje. „SPORTISIMO je firma otevřená zpětné vazbě zaměstnanců, i proto každý měsíc provádíme průzkum a ptáme se všech pracovníků na předem vybrané téma. NNTB jsme zavedli spíše jako doplňkový nástroj, linku důvěry, na kterou se může kdokoliv anonymně obrátit s libovolným tématem. Po pravdě jsme čekali, že bude chodit jen málo podnětů, které upozorní například na závažné porušení interních předpisů nebo dokonce zákonů,“ vzpomíná Tomáš Rodný. Realita se ale ukázala přesně opačná. Za rok fungování zaměstnanci SPORTISIMA podali skrz NNTB přes 180 podnětů, v průměru patnáct měsíčně. Většina z nich přitom není příliš závažná, jsou to spíše drobnosti. I těm však má smysl se věnovat.  „Někdo například poprosil, zda by se hudba, která hraje na prodejnách, nemohla častěji měnit. Jiný zaměstnanec se ptal, proč oblíbené pánské boty velikosti 42 nemáme i v dámské variantě. Jsou to na první pohled banality, které vedení firmy kvůli své profesní slepotě již nevidí, ale má smysl se jimi zabývat a vyřešení těchto věcí vede k vyšší spokojenosti zaměstnanců,“ pokračuje Tomáš Rodný. Původní obavy ze zneužití nástroje se rychle rozplynulyNa nástroji NNTB si pochvaluje zejména jednoduchost implementace i samotného používání.  „Dodavatel FaceUp Technology nám nasazení hodně usnadnil. Veškeré materiály i prostředí aplikace přeložil do pěti jazyků a připravil i marketingové materiály jako například letáky. Díky tomu jsme NNTB rychle nasadili na všech pobočkách v Česku, na Slovensku, v Rumunsku, Bulharsku i Maďarsku,“ říká Rodný, který ve SPORTISIMU pracuje 4 roky. Nenaplnily se ani původní obavy, že NNTB buď nebude využívat nikdo, nebo jej naopak zaměstnanci přehltí a budou zneužívat posíláním nesmyslných podnětů. „Nestalo se ani jedno. Naprostá většina podnětů je skutečně relevantních, rychle se dostane k povolané osobě a obratem je řešíme. Přímo v NNTB si můžete s autorem, byť je anonymní, vyměnit i více zpráv, pokud potřebujete podnět upřesnit nebo se doptat na další informace. Jednodušší věci vyřešíme do 24 hodin, ty složitější za pár týdnů. Většina konverzací pak končí poděkováním autora za vyřešení podnětu,“ uvádí Tomáš Rodný. Při otázce, zda by NNTB doporučil také dalším firmám, má Tomáš Rodný jasno:  „Jakékoliv firmě, která má podobně jako my více poboček na velkém území, například i ve více státech, NNTB rozhodně doporučuji. V takovém prostředí je komplikované od zaměstnanců systematicky sbírat otevřenou zpětnou vazbu, ale díky anonymní platformě tuto možnost získáte.“  NNTB je jednoduchá on-line platforma pro podávání podnětů (tzv. tiketů), se kterou se zaměstnanci naučí pracovat za pár minut. Také byste chtěli sbírali zpětnou vazbu od vašich zaměstnanců? Rádi vám odpovíme na vaše otázky.Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
25. 4. 2022 3 min čtení
prinosy_whisleblowingu

5 důvodů, proč se vyplatí zavést whistleblowing

Whistleblowing je nejčastěji spojován s bojem proti korupci, ale je v něm mnohem víc. Pomáhá firmám nastavit zdravé a etické prostředí, získat výhodu oproti konkurenci nebo se chránit před negativní reputací. Whistleblowing má také významný společenský přínos, chrání veřejné zájmy a v posledních letech umožnil zabránit celé řadě nepříjemných situací. Podívejme se na pět hlavních důvodů, proč se vám whistleblowing vyplatí zavést. 1.  Splníte zákonnou povinnostDne 17. prosince 2021 vešla v platnost evropská směrnice o whistleblowingu. V České republice se čeká na projednání zákonu o ochraně oznamovatelů, který implementuje povinnosti vyplývající z této směrnice. Ačkoliv český zákon o ochraně oznamovatelů ještě není definitivně schválený, vše nasvědčuje tomu, že firmy od 25 zaměstnanců budou muset mimo jiné: zavést vnitřní oznamovací systém,určit osobu či osoby, které budou přijímat a posuzovat oznámení,umožnit podávání oznámení také dodavatelům nebo zájemcům o práci ve firmě,vyrozumět oznamovatele o přijetí oznámení písemně do 7 dní od přijetí,posoudit oznámení a vyrozumět oznamovatele o výsledku písemně do 30 dní od podání oznámení (lze 2× prodloužit),zabránit možnému odvetnému opatření vůči oznamovatelům nebo akceptovat také anonymní oznámení.Při porušení kterékoliv podmínky firmě bude hrozit pokuta do výše milionu korun nebo 5 % z čistého obratu. Nejlepší je proto začít řešit whistleblowing už nyní – předejdete tak vysokým sankcím za nesplnění zákonných povinností a budete ve výhodě před konkurencí. Je také třeba počítat s tím, že whistleblowingovou platformu nejde zavést ze dne na den. Vytvořit funkční a důvěryhodný oznamovací systém, proškolit zaměstnance a zajistit dostatečnou informovanost zabere nějaký čas.   Jak se připravit na nový zákon o ochraně oznamovatelů? Podrobné požadavky zákona najdete tady. 2. Ušetříte peníze Podle průzkumu společnosti NAVEX Global firmy ztrácí kvůli interním podvodům průměrně 5 % svých příjmů. Správně zavedená whistleblowingová platforma pak odhalí 3x více podvodů než mnohem nákladnější interní audity a patří mezi nejúčinnější nástroje pro odhalování nekalého jednání.  Díky whistleblowingu se o problémech dozvíte včas, takže je můžete vyřešit levněji a předejít větším finančním škodám. Navíc už samotné zavedení oznamovacího systému funguje jako prevence. Skutečnost, že ve firmě takový systém existuje, dokáže některé lidi od protiprávního či nekalého jednání odradit. 3. Ochráníte reputaci Pokud zaměstnanci nemají k dispozici oznamovací systém, který by jim umožnil snadno, bezpečně a anonymně upozornit na nekalé či protiprávní jednání, většinou o problémech mlčí, anebo s informacemi, ať jsou jakkoli závažné, vystoupí veřejně. Zatímco finanční ztráty je možné dohnat, poškození dobrého jména společnosti je nevratné. Přitom většina problémů se dá díky oznámení zaměstnanců vyřešit jednoduše, pokud se o něm vedení dozví.  Whistleblowingová platforma pomáhá předcházet zveřejňování informací a negativním zmínkám v médiích nebo na portálech s recenzemi firem od zaměstnanců.  4. Předejdete trestní odpovědnostiSprávně zavedený a funkční systém pro oznamování přispívá ke splnění podmínek k vyvinění se z trestní odpovědnosti právnické osoby.1 S kvalitním whistleblowingem může navíc firma získat řadu certifikací, od ISO po CSR, a zvyšuje tím také svoji důvěryhodnost v očích stakeholderů a zahraničních obchodních partnerů. 5. Snížíte fluktuaci zaměstnanců Většina lidí, kteří se rozhodnou změnit práci, k tomu má závažný důvod. Překvapivě tím nejběžnějším důvodem není výše finančního ohodnocení, ale nespokojenost s atmosférou na pracovišti. Ať už jde o přístup vedení, vztahy mezi kolegy, nebo jakýkoli jiný problém, jeho včasné odhalení může odchodu zaměstnanců zabránit. Pokud budete mít dobře nastavený oznamovací systém, vysíláte signál, že vám na spokojenosti zaměstnanců záleží. Ti se mohou se svým problémem nejprve svěřit a snažit se ho vyřešit, než se rozhodnou z práce odejít. Máte otázky ohledně whistleblowingu? Chtěli byste vidět NNTB v akci? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou.  1 Podle ustanovení § 8 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, je právnické osobě umožněno se z trestní odpovědnosti vyvinit, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila. Zdroje NAVEX GLOBAL: Strength in Numbers: The ROI of Compliance Programme Hotline Reporting. Stephen R. Stubben, Kyle T. Welch: Evidence on the Use and Efficacy of Internal Whistleblowing SystemsApolena Ondráčková, Sylvie Kloboučková, Jan Dupák. Whistleblowing v otázkách a odpovědích (nejen) pro prošetřovatele. 2020.Jan Sláma, Lenka Stawarczyk, David Špunar. Whistleblowing v českých firmách: jen další byrokracie, nebo příležitost? 2021.Vyvinění se z trestní odpovědnosti právnických osob. Právní prostor, 2021. Dostupné zde.Whistleblowing – účinný nástroj pro podporu zdravé a etické firemní kultury. Deloitte, 2021. Dostupné zde.Jak vznikl projekt Nenech to být?Platforma NNTB vznikla v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech ji vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm jako nástroj, pomocí kterého mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu ve školách. Do 4 let zavedlo NNTB 1 800 škol. V roce 2020 začaly NNTB používat další organizace jako platformu pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě, například DPD, Sportisimo, Pilulka.cz, Zásilkovna, AAA Auto, Zentiva a město Brno. Pavel Ihm, David Špunar a Jan Sáma
2. 3. 2022 4 min čtení
Požadavky směrnice EU o whistleblowingu

Jak naplnit požadavky zákona o ochraně oznamovatelů? S NNTB to hravě zvládnete

Připravili jsme pro vás přehled nejdůležitějších povinností pro vnitřní oznamovací systém, které vyplývají s projednávaného zákona o ochraně oznamovatelů. Platforma Nenech to být (NNTB) zajišťuje všechny zákonné požadavky.Whistleblowing podle současného návrhu zákona o ochraně oznamovatelů budou muset zřídit všechny firmy s 25 a více zaměstnanci a také veřejní zadavatelé a orgány veřejné moci (s výjimkou obcí do 5 000 obyvatel). Nová povinnost se tak dotkne drtivé většiny firem a organizací. Vnitřní oznamovací systém měly firmy zavést nejpozději konce března 2022, termín schválení zákona o ochraně oznamovatelů se ale posouvá pravděpodobně na červenec roku 2023. Za nesplnění zákonných požadavků může být uložena pokuta až 1 milion Kč nebo 5 % z čistého obratu. Nedodržování stanovených povinností však může mít kromě peněžitých sankcí také vážný negativní dopad na reputaci zaměstnavatele v očích veřejnosti i obchodních partnerů. NNTB nabízí řešení pro malé podnikatele i velké firmy. Velikosti zaměstnavatele se flexibilně přizpůsobuje také cena (viz ceník NNTB). Platforma NNTB nevyžaduje zásah do IT systému, implementace je proto velmi rychlá a jednoduchá a váš interní oznamovací systém je k dispozici prakticky ihned. Jaké jsou požadavky podle návrhu zákona o ochraně oznamovatelů?Podat oznámení je snadné Zákon o ochraně oznamovatelů vyžaduje, aby zaměstnavatel umožnil učinit oznámení všem potenciálním oznamovatelům, kteří se s protiprávním jednáním setkali s souvislosti s prací - tzn. zaměstnancům, stážistům, obchodním partnerům nebo i uchazečům o práci).  Oznamovací formulář NNTB je přístupný na webu i v mobilní aplikaci. Tím, že NNTB bylo vytvořeno primárně pro děti a až následně pro firemní prostředí, je jeho ovládání velmi jednoduché. Podat oznámení zvládne opravdu každý na 2 kliknutí. Písemné, ústní nebo osobní oznámeníOznamovatel by měl mít možnost volby učinit oznámení písemně, ústně nebo osobně.  Platforma NNTB nabízí oznamovatelům možnost napsání textu i vložení hlasové nahrávky. V případě osobního podání oznámení může příjemce takové oznámení v NNTB jednoduše uložit a dále s ním pracovat.Musí být zajištěna ochrana identity oznamovateleOznamovatelé mohou skrz NNTB podat oznámení zcela anonymně. Ochranu jejich identity zajišťuje moderní šifrovací systém. NNTB umožňuje při zachování anonymity navázat komunikaci s oznamovatelem. Můžete se tak doptat na více informací a informovat oznamovatele o stavu investigace a přijetí nápravných opatření. Bezpečnost a anonymita jsou u nás na prvním místě - NNTB je zabezpečeno na nejvyšší možné technologické úrovni.Povinnost určení příslušné osoby S požadavkem na utajení totožnosti oznamovatelů souvisí také povinnost určení tzv. příslušné osoby (tedy řešitele neboli ombudsmana). Příslušná osoba je zodpovědná za přijímání a prošetřování oznámení a informování oznamovatele o výsledcích šetření, ale musí také vést evidenci a archiv všech podaných oznámení. Pouze tato příslušná osoba může znát detaily oznámení a případně totožnost oznamovatele, pokud se rozhodne vystoupit z anonymity, a musí jej ochránit před případným odvetným opatřením. Přístup k oznámením mají v NNTB výhradně vybraní řešitelé dle organizační struktury nebo typu podnětu. Platforma slouží také jako databáze přijatých oznámení ze všech možných komunikačních kanálů. V rámci NNTB nabízíme rovněž školení pro příslušné osoby nebo služby externí pověřené osoby z řad našich zkušených partnerů. Písemné informování oznamovatele v časových lhůtáchOznamovatel získá právo být písemně informován o přijetí oznámení (do 7 dnů od jeho obdržení), o průběhu investigace oznámení, a především bude mít právo znát závěry šetření, a to do 30 dnů ode dne přijetí oznámení (v komplikovaných případech lze tuto lhůtu prodloužit). Pokud se tak nestane a do měsíce od podání interního oznámení nedojde k nápravě, dle zákona může oznamovatel veškeré informace zveřejnit v médiích.  NNTB automaticky hlídá všechny lhůty a včas zasílá chytré notifikace. Přijatá oznámení se navíc řadí chronologicky a je možné je jednoduše filtrovat na základě různých kritérií.Máte otázky ohledně whistleblowingu? Chtěli byste vidět NNTB v akci? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou. Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
25. 2. 2022 3 min čtení
zaměstnanec

8 nejčastějších problémů, které se zaměstnanci stydí říct osobně

V České republice je dlouhodobě rekordně nízká nezaměstnanost a řada firem má problém najít a udržet kvalifikované zaměstnance. Zaměstnavatelé si začínají uvědomovat, že není důležitý jen vnější obraz firmy, ale i spokojenost zaměstnanců.  Firmy začínají whistleblowing chápat jako příležitost, jak zlepšit firemní kulturu Když v prosinci 2021 vstoupila v platnost směrnice EU “o whistleblowingu“, znamenalo to primárně pro státní sféru povinnost zavést interní oznamovací systém. Stejná povinnost čeká po schválení českého zákona o ochraně oznamovatelů také soukromé firmy s více než 25 zaměstnanci.  Objevuje se však stále více firem, které nečekají na to, až jim zavedení oznamovacího systému nařídí zákon, ale začínají jej používat již nyní. Zavedení interního oznamovacího kanálu totiž není pouze byrokratická nutnost, ale velmi dobrá příležitost, jak například zvýšit zaměstnaneckou spokojenost. Platforma Nenech to být umožňuje snadno a rychle zjistit problémy zaměstnanců a díky možnosti další komunikace pomoct personalistům s jejich efektivním řešením.  Co zaměstnance trápí nejčastěji? Když využijete naplno potenciál interního oznamovacího kanálu, můžete se setkat s velmi širokou škálou oznámení od upozornění na trestnou činnost přes šikanu až po zdánlivě neškodné problémy, jako je zanedbaný úklid. Tyto drobné problémy však mohou mít významný dopad právě na zaměstnaneckou spokojenost. Připravili jsme pro vás přehled nejběžnějších zaměstnaneckých problémů, s jakými se můžete po zavedení interního oznamovacího kanálu ve vaší společnosti setkat. Zanedbaný úklid, špatné podmínky na pracovišti  „Píše na dveře od záchodu sprostá slova“, „nesplachuje“, „nepoužívá štětku na WC“ – takto si mohou zaměstnanci (anonymně) stěžovat na své méně čistotné kolegy. Zaměstnanci jsou nejčastěji nespokojeni s čistotou v šatnách, s úklidem sociálního zařízení a nedoplňováním toaletních potřeb, s úklidem kuchyňky i kanceláří.  Na kulturu pracovního prostředí má negativní dopad také nadměrný hluk – zaměstnance ve výrobě může trápit příliš velká hlučnost ve výrobní hale, v kanceláři zase kolega, který je neustále na telefonu. Podobně nepříjemným problémem je také velké horko nebo zima. Ochranné pomůcky a bezpečnost Tam, kde je potřeba používání ochranných pomůcek, se objevuje nový potenciální problém. Zaměstnancům někdy nevyhovuje kvalita osobních ochranných pomůcek, vadí jim, že si je nemohou pravidelně měnit za nové, nebo že jsou po nich ochranné pomůcky vyžadovány i v situacích, kdy to (alespoň z jejich pohledu) není potřeba.  Na některých pracovištích se zase zaměstnanci necítí bezpečně – zpravidla při práci na stavbách, kde se dostatečně nedbá na všechna bezpečnostní pravidla. Přitom, pokud si stěžují, mají velmi často pocit, že vedení nijak nereaguje. Komunikace firmy k zaměstnancům je obecně dalším problémovým faktorem. Komunikace, zaškolení a meetingy Špatná komunikace a nedostatečné vysvětlování změn může vést k jejich odmítání a nespokojenosti. Pro zaměstnance je důležité vědět, jak je firma organizovaná a kam směřuje. Někdy se první nespokojenosti objeví bezprostředně po nástupu do zaměstnání, a to když se novému zaměstnanci nedostane odpovídajícího zaškolení a podpory. Velmi rozšířeným problémem jsou například neaktualizované manuály a jiné materiály. Další kritický bod představují meetingy, které bývají neproduktivní a pro účastníky nesmyslné – a pro spokojenost v zaměstnání je právě pocit smysluplnosti klíčový. Benefity Až 35 % zaměstnanců není spokojeno se skladbou či množstvím benefitů. Zaměstnanecké benefity jsou v takovém případě kontraproduktivní, protože firma vynakládá náklady na něco, o co zaměstnanci nestojí, a obě strany jsou ve výsledku nespokojené. Typickým příkladem jsou například v minulosti „populární“ podnikové chaty, nebo stravenky v hodnotě, která pokryje sotva polovinu ceny oběda. Home office Práce z domova se pod vlivem pandemie stává novou normou a týká se až třetiny všech zaměstnanců. Podle dostupných průzkumů se 50 % zaměstnanců z domova pracuje špatně. Trápí je zejména komplikovaná komunikace s kolegy, složité připojení do firemní sítě a absence plnohodnotného přístupu do firemních aplikací. Neshody v kolektivu a nespokojenost s nadřízeným  Špatné vztahy s kolegy patří mezi tři nejčastější důvody pro odchod ze zaměstnání. Nezřídka se stává, že i když ve firmě převládá pozitivní atmosféra, některá specifická skupina zaměstnanců prožívá neshody. Ty může například vyvolávat zaměstnanec, který na úkor ostatních neplní pracovní úkoly. Ve vážnějších případech napjaté vztahy mezi kolegy vyústí i ve fyzické útoky. Podle průzkumů je velmi rozšířená také nespokojenost s top managementem, s nadřízeným, nebo se spoluprací mezi odděleními.1 Šikana a sexuální obtěžování Šikana i sexuální obtěžování občas v práci zažívá až 45 % zaměstnanců. Odhaduje se, že šikana na pracovišti je příčinou pětiny všech sebevražd a každý desátý šikanovaný zaměstnanec musí vyhledat odbornou psychiatrickou pomoc. Sexuální obtěžování je neméně nebezpečné, protože podle odborníků může mít na psychiku obtěžované osoby podobný dopad jako znásilnění a dlouhodobě ji traumatizovat. Nejběžnějším vzorcem je, když muž (zpravidla nadřízený) sexuálně obtěžuje ženu – s takovou formou obtěžování se v Česku setká celá polovina všech žen. Protiprávní jednání  Na oznámení trestných činů se vztahuje připravovaný zákon na ochranu oznamovatelů i směrnice EU o whistleblowingu. V případě oznamování protiprávních jednání jde vůbec nejčastěji o trestné činy v oblasti veřejných zakázek, v oblasti nakládání s veřejným majetkem a v oblasti financí (dotace, úvěry, půjčky…).2 Předmětem whistleblowingového oznámení se však může stát i ohrožení ochrany přírody, ohrožení zdraví osob, znásilnění aj. Interní oznamovací kanál je nejvhodnější nástroj, díky kterému se mohou zaměstnanci svěřit s čímkoli, co je trápí.  Příklady z praxe, které se podařilo vyřešit díky NNTB Zaměstnanci se cítili méněcenní, jelikož narozdíl od vedení nedostali firemní dárky s logem firmy. Tři z nich začali uvažovat o odchodu z firmy, jelikož nechtěli pracovat někde, kde si jich dostatečně neváží. Jedna kolegyně naštěstí napsala skrz NNTB vedení firmy, pro které byla maličkost rozdat dárkové předměty i kolegům na nižších pozicích.Výrobní firma zavedla pravidla ochraňující zaměstnance před nemocí Covid19. Jedno z oddělení se ale rozhodlo, že nebudou nosit roušky, jelikož se na první pohled zdálo, že to nikomu nevadí. Opak byl pravdou, jedna kolegyně se kvůli tomu cítila ohrožená, jelikož se kvůli zdravotním potížím řadila do nejvíc ohrožené skupiny. Styděla se to však řešit osobně, proto napsala anonymně skrz NNTB s žádostí, zda by se mohly roušky na pracovišti nosit. Prodavačka v retailovém řetězci si všimla, že se jí zákazníci pravidelně ptají na výrobek jednoho z výrobců, jejichž zboží obchod nabízel, ale v obchodech chyběl. Vypracovala analýzu zájmu o tento produkt mezi zákazníky, nabídky konkurence a dostupnosti produktu. Protože se obávala reakce svého nadřízeného, raději analýzu poslala vedení firmy anonymně přes NNTB. Když uviděla pozitivní reakci, z anonymity vystoupila. Marketingová firma najala nového manažera PR oddělení, který začal po několika měsících obtěžovat podřízené kolegyně. Dvě z nich nátlak nevydržely a z firmy bez udání důvodu odešly. Třetí dáma, na kterou se zaměřil, se začala bránit a sexuální nátlak odmítala. Manager ji začal shazovat před vedením a pokoušel se ji dostat z firmy. Ostatní kolegové se obávali zasáhnout, aby nebyli další na řadě. Napsali tedy vedení firmy přes NNTB a popsali situaci. Když viděli pozitivní reakci a zájem, z anonymity vystoupili a kolegyně se veřejně zastali.Zdroje:  1 Co trápí české zaměstnance? Průzkumy ve firmách ukazují na chyby šéfů. TCC online, 2016. Dostupné z: https://www.idnes.cz/finance/prace-a-podnikani/zamestnani-problemy-spokojenost.A160606_103334_podnikani_kho 2 Analýza praktických zkušeností s whistleblowingem. Oživení, 2011. Jak vznikl projekt Nenech to být?Platforma NNTB vznikla v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech ji vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm jako nástroj, pomocí kterého mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu ve školách. Do 4 let zavedlo NNTB 1 800 škol. V roce 2020 začaly NNTB používat další organizace jako platformu pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě, například DPD, Sportisimo, Pilulka.cz, Zásilkovna, AAA Auto, Zentiva a město Brno. Pavel Ihm, David Špunar a Jan Sáma
14. 2. 2022 6 min čtení
Onlooker efect

Efekt přihlížejícího a další 3 důvody, proč lidé neoznamují neetické jednání

Více než polovina zaměstnanců, kteří jsou ve firmě svědky neetického či protiprávního jednání, o tom před svými nadřízenými mlčí. Skoro 75 % z nich však zároveň přiznává, že by informaci o podvodném jednání klidně svěřilo někomu zvenčí — médiím, policii nebo advokátovi. Přesně to se stalo například Škodě Auto, kdy v roce 2019 vyplul na povrch případ drsné šikany na pracovišti. Do médií se dostaly příběhy o tom, jak kmenoví zaměstnanci zavírají své agenturní kolegy do beden s materiálem, lijí jim projímadlo do kávy nebo vazelínou mažou momentové utahovačky, aby se kolegům prosmekávaly při utahování.  V lepším případě mohou včas neodhalené problémy skončit obrovským mediálním očistcem, v horším případě až u soudu.  Začátek whistleblowingu v Česku Zásadní změnu do tématu whistleblowingu v ČR přináší Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. V souvislosti s implementací směrnice do českého právního řádu totiž musí všechny soukromé firmy nad 25 zaměstnanců nejpozději 31. března 2022 zavést vnitřní oznamovací systém pro upozorňování na nevhodné chování či podvody. Pravidla jsou přitom docela přísná — oznamovatel musí mít možnost podat oznámení anonymně, je nutné zajistit jeho bezpečnost a firma musí na podněty reagovat ve stanovených lhůtách. Taková „legalizace“ whistleblowingu je přitom v českých firmách hodně citlivé téma. Některé firmy jsou přesvědčeny, že díky otevřené kultuře žádný oznamovací systém nepotřebují, v dalších firmách naráží whistleblowing na odpor, strach nebo lhostejnost zaměstnanců.  Co může stát za neochotou lidí oznamovat neetické jednání? Efekt přihlížejícího Velmi často dochází k tzv. efektu přihlížejícího. V takovém případě pracovník nic neoznámí, protože spoléhá, že to udělá někdo jiný. Efekt přihlížejícího je paradoxní psychologický jev, který ukazuje, že pokud je u nebezpečné nebo vyhrocené situace přítomno více lidí, je méně pravděpodobné, že zasáhnou. V roce 1969 provedl psycholog Bibb Latané spolu s Judy Rodinovou experiment. Studenti Kolumbijské univerzity byli pozváni do místnosti, kde měli v přítomnosti asistentky vyplnit dotazník. Asistentka po chvíli oznámila, že se hned vrátí a odešla do vedlejší místnosti. Po čtyřech minutách se ozvala nahrávka s fiktivním pádem, kdy asistentka naříká, že si zlomila kotník. Nahrávka zněla tak dlouho, dokud někdo ze zkoumaných osob nepřišel na pomoc nebo dokud neuplynula minuta. Jak to dopadlo?  70 % studentů asistentce přispěchalo na pomoc, pokud byli v místnosti samiPokud byli v místnosti dva studenti, k pomoci se odhodlalo 40 %S narůstajícím počtem účastníků (a domluvenými pasivními účastníky experimentu) klesla ochota pomoci k neuvěřitelným 7 %Výsledky podobných experimentů ukázaly, že na nouzové situace lidé reagují v přítomnosti ostatních pomaleji. Ani jediná osoba se necítí být zodpovědná za vyřešení krizové situace.  Stigma udavače Minulý režim způsobil, že se v České republice a dalších postkomunistických zemích oznamovatel neetického jednání negativně označuje za donašeče, udavače nebo informátora. Jde o historicky zakořeněný problém, který už u tak citlivého tématu whistleblowingu okamžitě vzbuzuje nepěkné předsudky.  Whistleblowing přitom nemá s udavačstvím nic společného. Podrobné důvody najdete v článku 7 důvodů, proč whistleblowing není práskačství. Je v přirozeném zájmu každého zaměstnance, aby na pracovišti nedocházelo k neetickému nebo dokonce protiprávnímu jednání. Stigma udavače s největší pravděpodobností pozvolna zanikne. Velký vliv na vnímání této problematiky mají politici a samotné firmy, které mohou podpořit správné vnímání whistleblowingu.  Strach Kromě toho, že lidé, kteří oznamují nekalé aktivity na pracovišti bývají označení za donašeče, čelí hrozbě tvrdé odvety ze strany kolegů nebo nadřízených. Lidé se musí postavit vnitřnímu strachu z odmítnutí a potýkají se také s obavami ze ztráty zaměstnání, odmítnutí kolegů nebo jiných problémů.  Absence bezpečného oznamovacího systému Za neochotou zaměstnanců oznamovat ve firmě neetické nebo podvodné jednání stojí mimo jiné absence pohodlného oznamovacího systému, který by umožnil na takové chování jednoduše a bezpečně upozorňovat. Telefonní linky, e-maily či fyzické schránky jsou přežitek, navíc nezaručují 100% bezpečnost a anonymitu, která je v tomto případě klíčová.  Jak do firmy efektivně zavést whistleblowingovou platformu?Všechny tyto bariéry se dají snížit zavedením firemního oznamovacího nástroje. Základem je proto transparentní komunikace směrem k zaměstnancům. Management musí lidem srozumitelně vysvětlit, proč oznamovací systém do firmy zavádí, co od nich v tomto smyslu očekává, a především, jak ho lidé mají používat. Více se dozvíte v článku Jak do firmy efektivně zavést whistleblowingovou platformu. Máte otázky ohledně whistleblowingu? Chtěli byste vidět NNTB v akci? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou. Zdroje: Wikipedia, Manipulatori.czJak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
9. 2. 2022 4 min čtení
Blog_obr 2.jpg

7 důvodů, proč whistleblowing není práskačství

Zavedení whistleblowingu je ve firmách vnímáno čím dál víc pozitivněji. Ukazuje se, že vede k větší důvěře, lepší atmosféře na pracovišti a zdravé firemní kultuře. Kromě toho může zabránit nemalým finančním škodám, problémům se zákonem nebo poškození reputace. Jak je na tom samotný whistleblower? Zatímco dříve by byl označen za práskače, ve skutečnosti je tomu právě naopak – a důkazem je minimálně 7 dobrých důvodů: 1.     Čísla ukazují, že whistleblowing fungujeWhistleblowingová platforma odhalí 3x více podvodů než mnohem nákladnější audity. Dokonce patří mezi nejúspěšnější způsoby odhalení podvodných jednání. Podle studie Asociace certifikovaných vyšetřovatelů podvodů (ACFE) z roku 2020 odhalí 43 % podvodných jednání právě anonymní oznamovací systém. Navíc celá polovina těchto oznámení pochází přímo od zaměstnanců. Pro srovnání, interní audit se na odhalení podvodů podílí pouze z 15 %*. Kromě toho je průměrně 10x dražší. Podle průzkumu společnosti NAVEX GLOBAL firmy se zavedeným a funkčním systémem pro oznamování neetického chování: řeší méně soudních sporůmají nižší náklady na vypořádání s nespokojenými zaměstnanci,nebo o nich bývá téměř o polovinu méně negativních zmínek v médiích.2. Cílem whistleblowingu je vyšší dobroZatímco záměrem tzv. práskačství je především někomu uškodit, cílem whistleblowingu je naopak sjednat nápravu situace, která je neetická. Upozorněním na nelegitimní nebo nelegální praktiky má whistleblowing pomoct organizaci nebo společnosti jako celku (nezřídka se oznámení týkají například jednání ohrožujícího životní prostředí). Whistleblower tedy jedná v dobré víře a nejde mu vlastní prospěch. 3. Whistleblower může zachránit životOznámení whistleblowerů upozorňují také na nekalé jednání, které může ohrožovat zdraví a bezpečnost zaměstnanců nebo jiných osob. Včasná komunikace prostřednictvím interního oznamovacího systému může také zachránit kolegu před psychickými problémy nebo pomoci oběti zneužití, která by jinak neměla odvahu nic nahlásit. 4. Whistleblower odhaluje pravduWhistleblowing je ze své podstaty založen na faktech a důkazech. Protože jde především o odhalení pravdy, není zde prostor pro fabulaci a výmysly. Tzv. práskačství oproti tomu velmi často pracuje s nadsázkou a může se uchylovat až k polopravdám nebo úplným lžím. Pokud by si oznamovatel cíleně něco vymyslel, není to whistleblower, nemá nárok na žádnou ochranu oznamovatele.  Podle navrhované legislativy mu za takové smyšlené oznámení navíc hrozí finanční postih. (Samotná evropská směrnice o whistleblowingu doporučuje pro takové případy stanovit sankce i náhradu vzniklé újmy.) Více než polovina společností ale nikdy žádné falešné oznámení přes interní oznamovací kanál neobdržela. 5. Řešit věci chce odvahuV drtivé většině se whistlebloweři musí postavit vnitřnímu strachu z odmítnutí, který je v nás hluboce zakořeněn. Ačkoli je oznamovatel chráněn před odvetnými opatřeními směrnicí EU o whistleblowingu i připravovaným českým zákonem o ochraně oznamovatelů, přirozeně musí bojovat také s obavami ze ztráty zaměstnání nebo jiných problémů, které by mu oznámení v případě vystoupení z anonymity mohlo způsobit. Vystoupit z mlčící většiny zkrátka není snadné. Je potřeba vyslat signál, že oznámit neetické jednání je v pořádku.  6. Doba jde kupředuV dnešní době si můžeme dovolit odstraňovat nefunkční modely, které patří do minulého režimu. Mezi ně patří i udavačská stigmatizace oznamovatele nekalého jednání. Whistleblower bývá pejorativně označován jako donašeč, udavač, informátor, žalobníček apod. V českém prostředí jde o historicky zakořeněný problém, který si neseme jako nechtěné dědictví po minulých režimech.  Aktuálním trendem je naštěstí snaha změnit postoj společnosti k oznamovatelům a rozbourat přetrvávající udavačské stigma. Ke správnému vnímání whistleblowingu můžete pomoct i vy tím, jakým způsobem zavedení vnitřního oznamovacího systému ve vaší firmě prezentujete. 7. Whistleblowerem se může stát kdokoli Být whistleblowerem si člověk záměrně nevybírá. Jen těžko se jednoho dne rozhodnete stát se whistleblowerem a začnete pátrat po informacích. Mnohem pravděpodobnější je, že se úplnou náhodou ocitnete v situaci, ke které se musíte postavit a nějak ji řešit.  Je v pořádku chtít pro sebe a své kolegy příjemné pracovní prostředí a je v pořádku chtít pracovat ve firmě, která dodržuje etický kodex. Základní požadavky na chování a jednání všech zaměstnanců by měly být sepsány v etickém kodexu, který představuje morální závazek společnosti.   Zdroje: *ACFE. Report to the Nations: 2020 Global Study on Occupational Fraud and Abuse.Jakešová, Dana. Whistleblowing. Udavačství či budování bezpečného pracovního prostředí. iDNES.cz. 10. 12. 2021. Whistleblowing není donášení. Řeší problémy a firmě dokáže i značně ušetřit. EY. 7. 5. 2021.Radka Pavlišová: Whistlebloweři nejsou práskači ani hrdinové. Euractiv. 4. 10. 2012Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
27. 1. 2022 4 min čtení
whistleblowing system.jpg

Jak do firmy efektivně zavést whistleblowingovou platformu?

Až 42 % zaměstnanců neoznamuje nekalé jednání, protože nevědí, jakým způsobem to mají udělat. Ačkoliv to některým zaměstnancům může sloužit jako výmluva, firma by měla tuto bariéru odstranit. Další lidé podle výzkumů nevědí, že se od nich oznamování prohřešků vůbec očekává, jsou přesvědčení, že firma už o problému dávno ví, nebo nevěří, že oznámení něčemu pomůže.Jaké jsou nejčastější důvody, proč zaměstnanci neoznamují nekalé jednání, přestože jsou jeho svědky? Dle výzkumů hrají hlavní roli tyto aspekty:  zaměstnanci nevědí, jakým způsobem nahlásit vedení, že se děje něco špatnéhojsou přesvědčeni o tom, že firma už o problému dávno ví, a tím pádem ho i řešípochybují o tom, že vedení by se případným oznámením vůbec zaobíralomají obavy, jaké to bude mít důsledky vůči jejich osoběVšechny tyto bariéry se dají snížit zavedením firemního oznamovacího nástroje. Základem je proto transparentní komunikace směrem k zaměstnancům. Management musí lidem srozumitelně vysvětlit, proč oznamovací systém do firmy zavádí, co od nich v tomto smyslu očekává, a především, jak ho lidé mají používat. Důvodů k zavedení interního oznamovacího kanálu je přitom celá řada:splnění legislativních požadavků, případně požadavků investorazabránění korupci, krádežím a dalším trestným činůmsnaha získávat pravidelnou zpětnou vazbu, či podněty pro zlepšování firmyJe důležité ujistit zaměstnance, že oznámení mohou podávat i zcela anonymně a nemusí se tedy obávat prozrazení své totožnosti. Dále je třeba vzbudit v nich pocit důvěry a zdůraznit, že jejich podněty budou řešeny.  Pro hladké fungovaní je vhodné, aby si firma stanovila interní pravidla pro využívání oznamovacího systému. Například stanovit si, že pověřená osoba se nebude zabývat oznámeními, která mají vulgární charakter,  postup při zpracování oznámení, lhůty na vyjádření řešitele, či jiná interně relevantní pravidla.  Vyhodnocování přínosu oznamovacího systémuK vyhodnocování přínosů oznamovacího systému je vhodné zavést metriky, pomocí kterých bude firma přínosy kvantifikovat.  Takovými metrikami mohou být: počet podaných oznámení za měsícprocentuální míra oznámení, která lze vyhodnotit jako opodstatněnáprůměrná rychlost reakce nebo vyřízení oznámenípotenciální finanční úspora díky odhalení oznámených problémůnebo výsledky dotazníku spokojenosti, který firma pravidelně zašle svým zaměstnancůmPříklad praktického checklistu: Pro více informací si zdarma stáhněte náš e-book 📩
5. 11. 2021 2 min čtení
Man with leather bag Photo -blog.jpg

Úvod do firemního compliance a whistleblowingu

Pro firmy je důležité, aby je veřejnost vnímala v dobrém světle. Jedním z faktorů, který ovlivňuje pohled na firmu, je kvalitní produkt či služba za příznivé ceny, v kombinaci se zajímavým marketingem. Dalším faktorem je to, jak firma působí jako zaměstnavatel. Pokud se na pracovišti objeví nějaká forma šikany nebo třeba korupce a dostane se to na veřejnost, poškodí to pověst firmy nejen v očích žadatelů o práci, ale i potencionálních zákazníků. Neetické či nelegální jednání na půdě firmy je bohužel relativně častou záležitostí, více než polovina zaměstnanců někdy byla jeho svědkem. Ve většině případů ale nejsou ochotni oznamovat problém vyššímu managementu. Přitom zhruba dvě třetiny z nich jsou ochotní svěřit se někomu zvenčí – na hodnotící portály, inspekci, nebo do médií.  Způsobů odhalení podvodu nebo protiprávního jednání interně ve firmě je celá řada. V pouhých 4 % problém odhalí externí audit, ale již v 15 % ho odhalí audit interní. Pouhé 1 % pachatelů se dozná. Ve 43 % případů jde o oznámení ze strany zaměstnanců nebo zákazníků, což whistleblowing řadí na pozici nejefektivnějšího možného řešení. Způsoby odhalování podvodu Evropská unie přišla s legislativní úpravouPro každou firmu by tedy mělo být důležité mít propracované mechanismy, díky kterým se budou moct zaměstnanci bezpečně a anonymně ozvat, pokud jsou svědky jakéhokoliv problémového, neetického či protiprávního jednání na pracovišti. Velký vliv na whistleblowing má nová Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Tato směrnice implementuje do českého právního řádu pokyn, aby všechny soukromé firmy nad 25 zaměstnanců zavedly nejpozději 31.3. 2022 vnitřní oznamovací systém pro oznamování protiprávního jednání. Oznamovatel musí mít podle něj možnost podat anonymní oznámení a firma musí reagovat ve stanovených lhůtách. Ještě přísněji problematiku upravuje chystaný zákon o ochraně oznamovatelů.  Riziko „udavače“ se jeví jako problém hlavně v českém prostředíPro mnoho firem může být zmíněná legislativní úprava problém. V českém prostředí jsou lidé, kteří na nevhodné jednání upozorní, často považováni za udavače a vystavují se riziku, že budou vyřazeni z kolektivu kolegů nebo dokonce msty ze strany zaměstnavatele. Častým problémem může být i efekt přihlížejícího, kdy lidé ve větší skupině spoléhají na to, že oznámení o nevhodném chování podá některý z dalších svědků a sami nic nepodniknou.  Nelehkým úkolem mnoha firem je proto vytvořit takové prostředí, ve kterém se budou jejich zaměstnanci cítit při oznamování bezpečně. Budou vědět, že se mají na koho obrátit, pokud se stanou svědky nekalé činnosti, nebo se jich přímo bude týkat šikana či jakýkoliv jiný nepříjemný zážitek na pracovišti. Pro organizace je většinou nejefektivnější, když zvolí mix různých nástrojů, a to jak pro prevenci, tak pro řešení již vzniklých problémů. To se jim pak znatelně vyplatí. Nejen, že předejdou pokutám a rizikům spojeným s chystaným zákonem, ale mohou také ušetřit značné finanční prostředky. Průměrná evropská firma totiž tratí na interních podvodech 5 % svých příjmů. Dosavadní legislativa v ČR nebyla dostatečnáSoučasné řešení whistleblowingu v českých firmách často není ideální, a to ani z legislativního pohledu. Právní řád ČR řeší tuto problematiku okrajově a firmy tak nejsou motivovány, aby oznámení protiprávního jednání řešily systematicky. Například podle zákoníku práce musí zaměstnanci upozornit nadřízené, pokud hrozí škoda nebo nemajetková újma. Trestní zákoník zase stanovuje povinnost oznamovat trestné činy a dle trestního řádu má svědek nebo osoba blízká nárok na utajení totožnosti. Nejblíže k zákonu o whistleblowingu má nařízení č. 145/2015 Sb., které řeší oznamování podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu.  Řešení 21. století – webová aplikaceJedním z nejefektivnějších způsobů řešení je online schránka důvěry. Může jít o webovou nebo mobilní aplikaci, do které oznamovatel popíše situaci, může přiložit potřebné přílohy (fotografie, dokumenty atd.) a podobně jako e-mail je následně odešle. Řešiteli (kterým může být někdo interní nebo externista, ale i více osob) přijde oznámení a následně se může doptat na detaily, nebo jen informovat oznamovatele, že se začíná oznámením zabývat.  Aplikace umožní vzájemnou komunikaci, ale zároveň oznamovateli poskyne anonymitu a bezpečí. Neukládá cookies ani nesleduje IP adresu. Oznámení je šifrované a administrátor se k němu dostane pouze po přihlášení do systému. Mezi další výhody on-line schránky patří její dostupnost 24/7 a dobré zabezpečení. Nevyžaduje registraci oznamovatele nebo pokročilejší IT znalosti. Důležitá je pro řadu oznamovatelů především anonymita, kterou schránka poskytuje a zároveň přitom umožňuje návaznou komunikaci s řešitelem, pokud je třeba získat další informace k zadanému podnětu.  Až 42 % zaměstnanců neoznámí nekalé jednání, protože neví, jak to má udělat. Důležité proto je, aby byli zaměstnanci proškoleni o všech možnostech, jak s informacemi o nekalé činnosti pracovat. Pokud jim to chcete zjednodušit, zaveďte kvalitní, bezpečnou a uživatelsky přívětivou whistleblowing platformu. Máte-li o ni zájem, neváhejte nás kontaktovat.  Zdroj obrázku: Unsplash, autor: Marten Bjork
28. 10. 2021 4 min čtení
1
2

E-book o whistleblowinguStáhněte si zdarma jedním kliknutím!

Whistleblowing v českých firmách - jen další byrokracie nebo příležitost?

Ilustrace e-booku

Stáhněte si e-book v PDF

Vaše celé jméno
E-mail, na který PDF pošleme
Vaše organizace

Kliknutím na Stáhnout souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů.

Jednoduchý oznamovací kanál Nenech to být

Zaveďte NNTB – bezpečnou whistleblowingovou platformu, které důvěřuje už přes 2 300 firem, škol a úřadů.

CTA_demo.png
PŘIHLÁSIT SE K NEWSLETTERU

FaceUp Technology s.r.o. © 2022

Kompletní průvodce firemním whistleblowingem v Česku

Vaše jméno a příjmení
Váš telefon
Vaše organizace
E-mail na který PDF pošleme

Kliknutím na Stáhnout e-book zdarma, souhlasíte s našimi zásadami ochrany osobních údajů.