Návrh zákona o ochraně oznamovatelů_právník_2.jpg

Je možné sdílet vnitřní oznamovací systém?

Jednou z významných, ale současně i kontroverzních otázek spojených se zaváděním vnitřního oznamovacího systému podle Směrnice EU a připravovaného zákona o ochraně oznamovatelů je i možnost případného sdílení takového systému více povinnými subjekty.  V tomto směru je přitom jednak otázkou, které tzv. povinné subjekty (obchodní společnosti a jiné organizace) mohou vnitřní oznamovací systém společně sdílet, a druhou otázkou pak je, co se vlastně takovou možností obsahově vlastně rozumí.  Tyto otázky jsou přitom významné především pro obchodní společnosti začleněné do širších podnikatelských skupin, resp. koncernového uspořádání, které již nyní mají často zřízen společný, centralizovaný oznamovací systém (whistleblowing systém), jež umožňuje centralizované podávání a prošetřování oznámení v rámci celé skupiny.   Právní úprava ve Směrnici EU  Podle Směrnice EU mohou povinné subjekty v soukromém sektoru, které mají 50 až 249 zaměstnanců, „sdílet zdroje, pokud jde o přijímání oznámení a o jakékoli šetření, které má být provedeno.“ V této souvislosti tedy Směrnice EU nehovoří výslovně o možnosti sdílení vnitřního oznamovacího systému jako takového, ale pouze o možnosti „sdílení zdrojů“ společného systému.  To ve výkladu evropské Komise primárně znamená sdílení společných zdrojů pro prošetřování důvodnosti oznámení, ale pouze při splnění určitých podmínek. Podle Komise přitom tato možnost nezbavuje dceřiné společnosti ve skupině jejich povinnosti zavést vlastní interní kanál pro oznamování, nýbrž pouze umožňuje, aby důvodnost oznámení byla případně posuzována i na koncernové úrovni a s využitím koncernových nástrojů. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že možnost „sdílení zdrojů“ ohledně přijímání oznámení a jejich prošetřování se týká výhradně společností, které zaměstnávají maximálně 249 zaměstnanců. V případě společností s 250 a více zaměstnanci je již jakákoli možnost sdílení vnitřního oznamovacího systému více subjekty vyloučena.   Podle Komise přitom v tomto směru nepřipadá v úvahu ani takový postup, kdy by řídící koncernová společnost byla dceřinými společnostmi pověřena jako „třetí osoba“ vedením společného vnitřního oznamovacího systému.  K tomu je třeba doplnit, že oproti právní úpravě obsažené ve Směrnici EU a výkladu Komise se některé členské státy EU, např. Dánsko, přesto pokoušejí jít ve své transpoziční vnitrostátní úpravě odlišným směrem a možnost sdílení vnitřního oznamovacího systému nevázat na další podmínky. Jednou z legislativních možností je v tomto směru buď přímý odkaz na tzv. koncernové privilegium anebo výslovně upravená možnost, aby pověřenou „třetí osobou“ k vedení vnitřního oznamovacího systému mohla být i mateřská, resp. řídící společnost.          K návrhu zákona o ochraně oznamovatelů Pokud jde o návrh českého zákona o ochraně oznamovatelů, tak ten rovněž připouští, aby se možnost sdílení vnitřního oznamovacího systému týkala výhradně společností zaměstnávajících nejvíce 249 zaměstnanců.  Na rozdíl od stanoviska evropské Komise však není důvodová zpráva k návrhu zákona tak přísná a v zásadě připouští, aby takové společnost sdílely nejen zdroje pro prošetřování (posuzování důvodnosti) oznámení, ale aby sdílely celý vnitřní oznamovací systém včetně samotné příslušné osoby.  I v takovém případě ale bude zachována plná odpovědnost každé jednotlivé společnosti za plnění všech povinností povinného subjektu, včetně povinností a interních postupů spojených s vyřizováním oznámení.    Podle návrhu zákona o ochraně oznamovatelů bude, stejně jako ve Směrnici EU, vyloučena jakákoli možnost sdílení vnitřního oznamovacího systému anebo jeho zdrojů u společností jako povinných subjektů s 250 a více zaměstnanci.  Závěr a doporučení V návaznosti na shora popsané skutečnosti lze uzavřít, že nelze v žádném ohledu spoléhat na případné výjimky nebo odlišné výklady, ale že je třeba u každé společnosti s 50 a více zaměstnanci co nejdříve započít s přípravami na zavádění vlastního vnitřního oznamovacího systému. Jen u společností, které nedosáhnou celkového počtu 250 a více zaměstnanců, pak bude možné, aby za určitých podmínek společně využívaly a sdílely jeden vnitřní oznamovací systém, resp. některé jeho zdroje.    autor: Pavel Koukal, Rödl & Partner  
21. 6. 2022 3 min čtení
Blog_rozhovor Solitea.jpg

Webinář: Proč a jak zavést whistleblowing?

Poslechněte si záznam z webináře o whistleblowingu, který uspořádal náš partner Solitea. Tomáš Kafka z Ernst & Young - Proč a jak zavést whistleblowing?  Jan Sláma za NNTB - Řešení whistleblowingu prakticky
20. 5. 2022 1 min čtení
Whistleblower_firma_práce_11.jpg

5 tipů na účinný compliance program

Důležitost compliance programů v poslední době neustále roste a téměř každá společnost, ať už v soukromém, neziskovém či veřejném sektoru, má nastavená nějaká interní pravidla. Tzv. compliance management systém neboli compliance program lze chápat jako soubor pravidel fungování společnosti, jehož cílem je zamezit porušování právních předpisů a etických norem ze strany společnosti a jejích zaměstnanců. S pomocí následujících pěti jednoduchých tipů můžete v jakékoli společnosti nastavit funkční a účinný compliance program. 1.      Základem je dobře nastavený whistleblowingWhistleblowing bude po přijetí zákona o ochraně oznamovatelů povinnou součástí každého compliance management systému, podobně jako je tomu i v případě GDPR. Do nastavení interních procesů oznamování protiprávního jednání se bez ohledu na zákon už nyní pouští stále více firem a whistleblowing se stává zásadní součástí compliance programů. Whistleblowingový systém je určený pro přijímání, posuzování a řešení oznámení o protiprávním a nebo neetickém jednání. Není tedy jen pomůckou pro komunikaci, ale je efektivním nástrojem pro odhalování protiprávního a neetického jednání uvnitř společnosti, a přispívá tak ke compliance kultuře.1 2.      Bez etického kodexu se neobejdeteEtický kodex je další neodmyslitelnou součástí každého compliance programu a představuje základ pro jeho další jednotlivé prvky. Pomáhá také s nastavením pravidel firemní kultury, díky které si zaměstnavatel zajišťuje pověst zodpovědné společnosti, což má důležitou roli pro obchodní vztahy i získávání nových a udržení stávajících zaměstnanců. Etický kodex vyjadřuje zásady a hodnoty společnosti, slouží k vymezení se proti nelegálním aktivitám, deklaruje zásady poctivosti, transparentnosti, profesionality, morálky ad. Velké celosvětově známé firmy si zpravidla velmi zakládají na jeho detailním zpracování, protože právě správné nastavení a dodržování etických principů je základním požadavkem dosažení tzv. legal compliance. 3.      Vytvořte program na míru vaší společnostiWhistleblowing a etický kodex jsou klíčovými prvky každého účinného compliance programu. Kromě nich však compliance programy mohou obsahovat mnoho dalších prvků, jako jsou opatření týkající se bezpečnosti práce, pracovněprávních vztahů, dodržování pravidel hospodářské soutěže, nakládání s osobními údaji, nakládání s know-how aj. Pro účinný compliance program je nezbytné znát a respektovat specifické potřeby konkrétní společnosti. Velká strojírenská firma potřebuje zcela jiný compliance program než malá rodinná pekárna a pobočka nadnárodního řetězce by zase neměla model compliance programu slepě přebírat od mateřské firmy, ale zohlednit v něm své vlastní potřeby. Compliance management systém také vyžaduje přesně specifikovaná pravidla a požadavky a určení opatření, která budou použita při jejich nedodržení a porušení. Potřebujete poradit, jak účinně zavést compliance program ve vaší společnosti? Rádi vám odpovíme na vaše otázky.4.      Seznamte zaměstnance s compliance programemSestavením správného compliance programu ještě není vyhráno. Zásadním předpokladem dobře fungujícího a užitečného compliance programu je obeznámení, či ještě lépe pravidelné a opakované proškolování zaměstnanců i zástupců společnosti tak, aby nastavenému compliance programu všichni rozuměli a uměli se v něm orientovat. Je proto důležité, aby byla jeho pravidla přehledná a srozumitelná, aby neobsahovala příliš formální právní jazyk ani prázdné fráze a vágní pojmy a aby skutečně určoval zaměstnancům a společnosti správný směr. 5.      Compliance program vyžaduje pravidelnou údržbuPro účinné fungování compliance management systému je potřeba pravidelně kontrolovat dodržování všech stanovených norem a udržování vytyčené firemní kultury. Jelikož se každá firma časem rozvíjí a proměňuje a stejně tak se mění i společenské a legislativní podmínky, je dobré sledovat změny, novely a nové právní předpisy a v souladu s nimi compliance program upravovat a aktualizovat. V neposlední řadě je velmi užitečné vést o všem řádnou evidenci, aby mohla společnost v případě potřeby doložit, že vynaložila veškeré úsilí, aby zabránila potenciálnímu páchání trestné činnosti. Správně nastavený compliance program, zejména pokud obsahuje vhodně implementovaný whistleblowingový systém, totiž umožňuje právnické osobě vyvinit se z trestní odpovědnosti.2 Interní oznamovací systém pro oznamování je navíc jedním ze základních požadavků mezinárodních standardů ISO, a to jak např. standardu ISO 19600 pro Compliance management systémy, tak i souvisejícího standardu ISO 37001 pro systémy řízení protikorupčních opatření.Více viz Aplikace § 8 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Nejvyšší státní zastupitelství, 9. 11. 2020, Brno.Zdroje: Havel, Lukáš: Management a compliance program. Právní prostor. 24.11.2015. Dostupné zde.Kubíčková, Alice: Compliance program jako nezbytný pomocník společnosti. Práce a mzda. 21. 3. 2017. Dostupné zde.Náhlovská, Lenka: Význam etického kodexu pro trestněprávní compliance. Advokátní deník. 16. 1. 2020. Dostupné zde.Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
5. 4. 2022 4 min čtení
EU smernice o whistleblowingu

Kdy vejde v platnost zákon o whistleblowingu?

Zákon o whistleblowingu, oficiálně zákon o ochraně oznamovatelů, vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Tzv. směrnice EU o whistleblowingu vstoupila v platnost 17. prosince 2021 a ke stejnému datu uplynula lhůta pro její implementaci do českého právního řádu. Proces přijetí nové české legislativy zdržely podzimní volby, a tak oproti původnímu plánu zákon o ochraně oznamovatelů na konci března v platnost nevstoupí. Skutečnost, že parlament nestihl novou českou právní úpravu přijmout nic nemění na tom, že evropská směrnice o whistleblowingu v platnost vešla. Firmy by proto neměly se zavedením whistleblowingu déle váhat, protože na základě aktuálně účinné evropské směrnici o whistleblowingu se nyní mohou zaměstnanci soukromých firem se svými oznámeními obracet přímo na stát. Kdy vejde v platnost zákon o whistleblowingu?  Ministerstvo spravedlnosti, které předkládá návrh zákona o ochraně oznamovatelů, zatím posunulo jeho předpokládanou platnost z 31. března 2022 na červenec roku 2023. Přesný termín vyjde najevo, jakmile se začne návrh zákona v nové Poslanecké sněmovně projednávat. Očekává se, že by k tomu mělo dojít v blízké době a že zákon bude přijat ve velmi podobné verzi jako původní návrh zákona, který v loňském roce prošel prvním čtením.  Zákon o ochraně oznamovatelů se v původní podobě vztahuje na všechny veřejné instituce, s výjimkou malých obcí, a firmy nad 25 zaměstnanců a stanoví pro ně následující základní povinnosti: Zavedení interního oznamovacího systému (whistleblowingové platformy) pro příjem a správu oznámeníZajištění tzv. příslušné osoby (řešitele oznámení)Vyhodnocování a prošetřování přijatých oznámení od whistleblowerůInformování oznamovatele o přijetí oznámení a o výsledcích šetření ve stanovených lhůtáchOchrana oznamovatelů před odvetnými opatřeními → Více se dozvíte v našem článku Jak naplnit požadavky zákona o ochraně oznamovatelů? Ministerstvo spravedlnosti spustilo externí oznamovací systém V souladu s whistleblowing směrnicí se oznamovatelé mohou už nyní obracet na Ministerstvo spravedlnosti, které získalo novou pravomoc přijímat oznámení od soukromých firem. Pro tento účel spustilo ministerstvo externí oznamovací systém (EOS), prostřednictvím kterého mohou oznámení podávat všichni oznamovatelé.   Firmy, které nenabízí svým zaměstnancům možnost důvěryhodného a bezpečného interního oznamování, se proto nyní vystavují riziku. Zaměstnanci mají možnost se svými oznámeními obracet na Ministerstvo spravedlnosti, které každé přijaté oznámení posoudí a může věc postoupit dalším veřejným orgánům (např. policii nebo finanční správě). Whistleblower může také své oznámení zveřejnit a za splnění stanovených podmínek spadají jakožto oznamovatelé pod ochranu evropské směrnice o whistleblowingu.  Zavedením whistleblowingové platformy umožníte zaměstnancům, aby se obraceli na vás a nikoli na Ministerstvo spravedlnosti nebo informace rovnou zveřejňovali. Průzkumy dokazují, že tato cesta skutečně funguje a že whistlebloweři se zpravidla raději obrátí přímo na svou firmu. Whistleblowing přináší i řadu dalších benefitů jako jsou: finanční úspory (ať už v důsledku odhalení podvodných jednání ve firmě nebo včasného odhalení problému, který mohl způsobit vysokou finanční škodu),nižší fluktuace zaměstnanců,větší důvěryhodnost firmy v očích zaměstnanců i obchodních partnerů, další přínosy whistleblowingu se dozvíte v článku 5 důvodů, proč se vyplatí zavést whistleblowing.Jak vám můžeme pomoci se zavedením whistleblowingu? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou. Zdroje: Na podmínky zákona o ochraně oznamovatelů jsou AK již připraveny. Advokátní deník. 21. 1. 2022. Dostupné zde.Ministerstvo spravedlnosti spouští oznamovací systém pro oznamovatele protiprávního jednání. Ministerstvo spravedlnosti. 16.12.2021. Dostupné zde.Moniová, Eva: Zákon měl umožnit hlásit šikanu či kriminalitu v práci. Poslanci ho nestihli. Seznam Zprávy. 15. 12. 2021. Dostupné zde.Jak vznikl projekt Nenech to být?Platforma NNTB vznikla v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech ji vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm jako nástroj, pomocí kterého mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu ve školách. Do 4 let zavedlo NNTB 1 800 škol. V roce 2020 začaly NNTB používat další organizace jako platformu pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě, například DPD, Sportisimo, Pilulka.cz, Zásilkovna, AAA Auto, Zentiva a město Brno. Pavel Ihm, David Špunar a Jan Sáma
10. 3. 2022 3 min čtení
prinosy_whisleblowingu

5 důvodů, proč se vyplatí zavést whistleblowing

Whistleblowing je nejčastěji spojován s bojem proti korupci, ale je v něm mnohem víc. Pomáhá firmám nastavit zdravé a etické prostředí, získat výhodu oproti konkurenci nebo se chránit před negativní reputací. Whistleblowing má také významný společenský přínos, chrání veřejné zájmy a v posledních letech umožnil zabránit celé řadě nepříjemných situací. Podívejme se na pět hlavních důvodů, proč se vám whistleblowing vyplatí zavést. 1.  Splníte zákonnou povinnostDne 17. prosince 2021 vešla v platnost evropská směrnice o whistleblowingu. V České republice se čeká na projednání zákonu o ochraně oznamovatelů, který implementuje povinnosti vyplývající z této směrnice. Ačkoliv český zákon o ochraně oznamovatelů ještě není definitivně schválený, vše nasvědčuje tomu, že firmy od 25 zaměstnanců budou muset mimo jiné: zavést vnitřní oznamovací systém,určit osobu či osoby, které budou přijímat a posuzovat oznámení,umožnit podávání oznámení také dodavatelům nebo zájemcům o práci ve firmě,vyrozumět oznamovatele o přijetí oznámení písemně do 7 dní od přijetí,posoudit oznámení a vyrozumět oznamovatele o výsledku písemně do 30 dní od podání oznámení (lze 2× prodloužit),zabránit možnému odvetnému opatření vůči oznamovatelům nebo akceptovat také anonymní oznámení.Při porušení kterékoliv podmínky firmě bude hrozit pokuta do výše milionu korun nebo 5 % z čistého obratu. Nejlepší je proto začít řešit whistleblowing už nyní – předejdete tak vysokým sankcím za nesplnění zákonných povinností a budete ve výhodě před konkurencí. Je také třeba počítat s tím, že whistleblowingovou platformu nejde zavést ze dne na den. Vytvořit funkční a důvěryhodný oznamovací systém, proškolit zaměstnance a zajistit dostatečnou informovanost zabere nějaký čas.   Jak se připravit na nový zákon o ochraně oznamovatelů? Podrobné požadavky zákona najdete tady. 2. Ušetříte peníze Podle průzkumu společnosti NAVEX Global firmy ztrácí kvůli interním podvodům průměrně 5 % svých příjmů. Správně zavedená whistleblowingová platforma pak odhalí 3x více podvodů než mnohem nákladnější interní audity a patří mezi nejúčinnější nástroje pro odhalování nekalého jednání.  Díky whistleblowingu se o problémech dozvíte včas, takže je můžete vyřešit levněji a předejít větším finančním škodám. Navíc už samotné zavedení oznamovacího systému funguje jako prevence. Skutečnost, že ve firmě takový systém existuje, dokáže některé lidi od protiprávního či nekalého jednání odradit. 3. Ochráníte reputaci Pokud zaměstnanci nemají k dispozici oznamovací systém, který by jim umožnil snadno, bezpečně a anonymně upozornit na nekalé či protiprávní jednání, většinou o problémech mlčí, anebo s informacemi, ať jsou jakkoli závažné, vystoupí veřejně. Zatímco finanční ztráty je možné dohnat, poškození dobrého jména společnosti je nevratné. Přitom většina problémů se dá díky oznámení zaměstnanců vyřešit jednoduše, pokud se o něm vedení dozví.  Whistleblowingová platforma pomáhá předcházet zveřejňování informací a negativním zmínkám v médiích nebo na portálech s recenzemi firem od zaměstnanců.  4. Předejdete trestní odpovědnostiSprávně zavedený a funkční systém pro oznamování přispívá ke splnění podmínek k vyvinění se z trestní odpovědnosti právnické osoby.1 S kvalitním whistleblowingem může navíc firma získat řadu certifikací, od ISO po CSR, a zvyšuje tím také svoji důvěryhodnost v očích stakeholderů a zahraničních obchodních partnerů. 5. Snížíte fluktuaci zaměstnanců Většina lidí, kteří se rozhodnou změnit práci, k tomu má závažný důvod. Překvapivě tím nejběžnějším důvodem není výše finančního ohodnocení, ale nespokojenost s atmosférou na pracovišti. Ať už jde o přístup vedení, vztahy mezi kolegy, nebo jakýkoli jiný problém, jeho včasné odhalení může odchodu zaměstnanců zabránit. Pokud budete mít dobře nastavený oznamovací systém, vysíláte signál, že vám na spokojenosti zaměstnanců záleží. Ti se mohou se svým problémem nejprve svěřit a snažit se ho vyřešit, než se rozhodnou z práce odejít. Máte otázky ohledně whistleblowingu? Chtěli byste vidět NNTB v akci? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou.  1 Podle ustanovení § 8 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, je právnické osobě umožněno se z trestní odpovědnosti vyvinit, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila. Zdroje NAVEX GLOBAL: Strength in Numbers: The ROI of Compliance Programme Hotline Reporting. Stephen R. Stubben, Kyle T. Welch: Evidence on the Use and Efficacy of Internal Whistleblowing SystemsApolena Ondráčková, Sylvie Kloboučková, Jan Dupák. Whistleblowing v otázkách a odpovědích (nejen) pro prošetřovatele. 2020.Jan Sláma, Lenka Stawarczyk, David Špunar. Whistleblowing v českých firmách: jen další byrokracie, nebo příležitost? 2021.Vyvinění se z trestní odpovědnosti právnických osob. Právní prostor, 2021. Dostupné zde.Whistleblowing – účinný nástroj pro podporu zdravé a etické firemní kultury. Deloitte, 2021. Dostupné zde.Jak vznikl projekt Nenech to být?Platforma NNTB vznikla v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech ji vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm jako nástroj, pomocí kterého mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu ve školách. Do 4 let zavedlo NNTB 1 800 škol. V roce 2020 začaly NNTB používat další organizace jako platformu pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě, například DPD, Sportisimo, Pilulka.cz, Zásilkovna, AAA Auto, Zentiva a město Brno. Pavel Ihm, David Špunar a Jan Sáma
2. 3. 2022 4 min čtení
Brno-střed

"Po prošetření několika oznámení přes NNTB jsme ukončili pracovní poměr s vedoucí odboru," prozradil tajemník úřadu Brno-střed

Co přineslo zavedení NNTB v Úřadu městské části Brno-střed? A proč na pracovištích došlo ke zvýšení celkového pracovního výkonu? Přečtěte si rozhovor s tajemníkem úřadu Brno-střed, Bc. Petrem Štikou, MBA, LL.M. Nejprve jste zavedli protikorupční linku a následně jako první samospráva v republice zavedli elektronickou whistleblowingovou platformu. Co vás vedlo k rozhodnutí takové kanály vůbec zavést?"Anonymní oznamovací kanál jsme začali používat před několika lety, protože jsme chtěli zvýšit transparentnost radnice a zavést účinný nástroj prevence proti korupci. Chtěli jsme dát možnost komukoliv upozornit na to, že se při kontaktu s úřadem či organizacemi naší městské části setkal s korupcí nebo jiným nekalým jednáním. Předpokládali jsme, že možnost anonymního podání by mohli využít zejména odmítnutí zájemci o dodávky zboží a služeb a také třeba zaměstnanci podnikatelů, kteří s naší městskou částí spolupracují. Zejména u osob z těchto cílových skupin jsme se domnívali, že by mohli mít obavy oznámit podezřelé jednání, se kterým by se případně mohli setkat.” Proč jste přešli z protikorupční linky na whistleblowingovou platformu a v čem vnímáte zásadní rozdíly těchto variant?“Jako zásadní a velmi podstatný rozdíl vnímám to, že s oznamovatelem, který podá oznámení prostřednictvím whisteblowingové platformy můžete dále komunikovat, dát mu zpětnou vazbu, případně si upřesnit jeho podání. Oznamovatel při podání přes  whistleblowingovou platformu získá anonymní identitu, systém mu vygeneruje číselný kód, pomocí kterého se může přihlašovat ke svému podání, získávat zpětnou vazbu, doplňovat své oznámení a vést další komunikaci s příjemcem oznámení." Jak se vám doposud zavedení tohoto kanálu osvědčilo? Co se díky tomu podařilo zlepšit?“Zavedení anonymního oznamovacího kanálu se nám velmi osvědčilo. Původně jsme ho vnímali pouze jako nástroj prevence před korupčním jednáním. Nicméně oznamovatelé tento nástroj využívají. Už jsme jeho prostřednictvím obdrželi několik desítek podání.  Od počátku jsme také měli trochu obavu z etické stránky tohoto kanálu, aby možnost podávat anonymní oznámení nebyla zneužívána k pomluvám. K tomuto ale nedošlo. Oznámení, která jsme dosud obdrželi, byla poměrně věcná, konkrétní. Dala se prošetřit a bylo možné dospět k objektivním závěrům. Díky oznámením jsme přijali i řadu dalších opatření. Z tohoto pohledu je to vynikající nástroj pro zlepšování. Nicméně jsme připraveni na to, že může přijít i pomlouvačné oznámení. Tedy takové, jehož cílem nebude upozornit na porušování zákonů, ale snahou oznamovatele bude někoho nespravedlivě poškodit. Ze svých mnohaletých zkušeností ve vedoucí pozici vím, že proti pomluvě se dá účinně bojovat pouze tak, že ji prošetříte a pokud není pravdivá, tak její tvrzení vyvrátíte. Tím očistíte toho, proti komu pomluva směřovala a zachováte si v organizaci dobrou vnitřní kulturu. I proto je tedy vhodné mít anonymní kanál.  Po prošetření několika oznámení jsme ukončili pracovní poměr s jednou vedoucí většího odboru Úřadu městské části Brno-střed. Zajímavé je, že na těchto pracovištích pak došlo ke zvýšení celkového pracovního výkonu. Trochu nečekaný, ale užitečný rozměr, pro nás anonymní oznamovací kanál získal v oblasti pracovněprávních vztahů. Přijali jsme několik anonymních oznámení od zaměstnanců na šikanu. Ta jsme vzali velmi vážně, protože pracovní prostředí považujeme za důležité. Po jejich prošetření jsme ukončili pracovní poměr s jednou vedoucí většího odboru Úřadu městské části Brno-střed a v dalším případě jsme převedli několik zaměstnanců pod jiného vedoucího. Díky anonymnímu oznamovacímu kanálu jsme mohli našim zaměstnancům vytvořit důstojné pracovní podmínky. Zajímavé je, že na těchto pracovištích pak došlo ke zvýšení celkového pracovního výkonu.” Jak vznikl projekt Nenech to být?Platforma NNTB vznikla v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech ji vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm jako nástroj, pomocí kterého mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu ve školách. Do 4 let zavedlo NNTB 1 800 škol. V roce 2020 začaly NNTB používat další organizace jako platformu pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě, například DPD, Sportisimo, Pilulka.cz, Zásilkovna, AAA Auto, Zentiva a město Brno. Pavel Ihm, David Špunar a Jan Sláma
25. 2. 2022 3 min čtení
Blog_rozhovor Honza E15.jpg

NNTB umožňuje zaměstnancům řešit věci, o kterých není snadné mluvit osobně (Solitea)

Jaké přínosy má ochrana whistleblowerů pro firmy? A proč se tak málo mluví o mobbingu na pracovišti? V rozhovoru, který s námi udělal partner Solitea, a.s., se to dozvíte: Již brzy budou muset všechny firmy nad 25 zaměstnanců zavést interní kanály pro hlášení nekalého chování. S Janem Slámou, jedním ze zakladatelů whistleblowingové platformy Nenech to být, jsme hovořili nejen o platformě samotné, ale také o whistleblowingu a výhodách, které firmě včasné oznamování nepravostí může přinést. ― Co vás inspirovalo k založení NNTB?I když je náš aktuální focus na firemní prostředí, whistleblowing a řešení zákona o ochraně oznamovatelů, původně vzniklo NNTB (Nenech to být) jako online schránka důvěry. Skrze ni se mohou děti bezpečně a anonymně svěřit s čímkoliv, co je trápí, typicky se šikanou. K tomu nás inspirovaly vlastní zkušenosti z dětství, kdy jsme se s těmito problémy u svých spolužáků setkávali, ale nevěděli jsme, jak jim pomoct. Nyní aplikace pomáhá dětem v 2 065 školách po celém světě. Jan Sláma a David Špunar v NairobiK rozšíření do firemního prostředí nás inspirovali samotní zaměstnavatelé i zaměstnanci, kteří za námi přicházeli s nápadem, abychom službu do světa businessu rozšířili. Někdo v ní viděl HR nástroj, skrz který se mohou zaměstnanci svěřit s čímkoliv, co je trápí. Jiní chtěli NNTB využít jako etickou linku na oznamování nepravostí, a další jako elegantní řešení nové evropské legislativy. ― Bylo by možné alespoň ve zkratce představit ty nejdůležitější osoby, které se na vývoji NNTB podílely?Aktuálně na NNTB pracuje tým 25 lidí, ale původní spoluzakladatelé jsme byli 3 – já, David Špunar a Pavel Ihm. Společně jsme na střídačku podnikali už od 14 let. S Davidem jsme měli několik mobilních aplikací, s Pavlem zase e-shop s brýlemi pro VR.  Kluci spolu taky pracovali na pár projektech, všichni tři jsme byli spolužáci, bavily nás technologie, business i společenský přesah, takže naše spojení dávalo smysl. Já se zaměřuju hlavně na strategické otázky, marketing, sales, partnerství. David je skvělý na všechny provozní věci, od financí přes vedení lokálních týmů ve světě až po produkt, a Pavel je v čele našich vývojářů Spolužáci popisek― Projekt jste odstartoval poměrně v mladém věku. Vidíte NNTB jako hlavní směr Vaší další kariéry, nebo máte nějaká „zadní vrátka“?NNTB se naplno věnujeme 5 let a očekávám, že to tak ještě nějakou dobu zůstane. První 4 roky jsme se soustředili na školy a boj proti šikaně, uplynulý rok a půl se věnujeme hlavně B2B segmentu, kde na nás čeká ještě řada výzev i příležitostí.  Velký potenciál vidíme v Africe, kde máme cca 150 klientů a rádi bychom se na ni časem více zaměřili. Vedle NNTB ve volném čase investuju s kolegou do jiných early-stage startupů. ― Jaké chování lidé za pomoci NNTB hlásí nejčastěji?Ta škála je obrovská a vždy to přímo záleží na tom, jaká je představa klienta. Někdo zavede NNTB jako HR komunikační platformu, skrz kterou se mohou zaměstnanci zeptat nebo svěřit s čímkoliv, co je trápí. Jinde je to linka na oznamování neetického jednání, pro někoho zase nástroj na řešení směrnice a chystaného zákona o ochraně oznamovatelů.  Každé použití přináší trochu jiné typy podnětů, ale základní pojítko je obvykle stejné: zaměstnanci pomocí NNTB řeší věci, o kterých pro ně není snadné mluvit osobně. ― O šikaně se často mluví v kontextu školství, ale již daleko méně se do povědomí veřejnosti dostanou formy šikany na pracovišti (mobbing, bossing). Čím to podle vás je?Hlavním důvodem bude fakt, že ve školách tvoří šikana opravdu velkou část problémů, se kterými se děti setkávají. Ve firmách se sice vyskytuje nad očekávání často, ale už není tak výrazná. Přebíjí ji obecná pracovní nespokojenost, špatná firemní kultura, diskriminace, sexuální obtěžování atd. I když NNTB je ve školách určeno primárně na řešení šikany, ve firemním prostředí tomu tak není. ― A jaké má ochrana whistleblowerů přínosy pro samotnou firmu?Hezky to definoval Tomáš Kafka z EY, když řekl, že NNTB pomáhá firmám s ochranou jejich dobré pověsti, zaměstnanců, majetku a firemní kultury. Typicky se o všem dozvíte včas, respektive dříve, než se z drobného problému stane problém velký, odejdou kolegové, pocítíte finanční ztráty, dostanete se k inspekci, nebo do médií. Obecně by se dala přínosnost rozdělit do čtyř základních kategorií: Menší fluktuace a udržení kolegů ve firmě díky včasnému odhalení problému. Lidé z firmy obvykle neodcházejí jen tak. Ve většině případů je něco trápí a jim se to nepodaří vyřešit. Právě s tím dokáže dobře nastavený whistleblowing pomoct, kolegové se svěří dřív, než odejdou.Snadné řešení zákona o ochraně oznamovatelů a s ním spojených rizik. Evropská směrnice o ochraně oznamovatelů už vešla v platnost a blíží se český zákon, se kterým whistleblowing nejen pomůže, ale hlavně je k jeho naplnění potřeba.Včasné odhalení všech nekalostí, rizik, a nelegálního jednání. Průměrná organizace ztrácí 5 % svých příjmů kvůli interním podvodům a počet podvodů odhalených interním auditem je třikrát nižší než oznámením. S NNTB můžete krádeže či podvody nejen odhalit, ale dokonce jim předejít.Zvýšení firemní integrity, moderní compliance a předcházení rizikům. S kvalitním whistleblowingem může firma získat řadu certifikací, od ISO po CSR. Pomůže při jednání se zahraničními partnery, ale také může vyvinit jednatele firmy z trestní odpovědnosti.― Jak by podle vás měly firmy na nahlášení problémů reagovat, a co jsou naopak nejčastější chyby?Vždy je třeba zjistit více informací. Nejhorší je dostat oznámení a začít zbrkle jednat. Skrz NNTB můžete s oznamovatelem dále chatovat a doptat se na detaily. Teprve pak doporučujeme jednat. U vážnějších podezření pomůže spojení s právníky či jinými experty, které můžeme našim klientům doporučit. ― Co byste poradil lidem, kteří by se rádi ozvali, ale obávají se nálepky „práskače“ nebo „bonzáka“?Aby to udělali anonymně skrz NNTB :). A věřili, že se Česko již posunulo do doby, kdy ten, co na krádež upozorní, je v očích veřejnosti lepší než ten, kdo krade. Ne vždy a všude tomu tak bylo. Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
31. 1. 2022 5 min čtení
Blog_obr 2.jpg

7 důvodů, proč whistleblowing není práskačství

Zavedení whistleblowingu je ve firmách vnímáno čím dál víc pozitivněji. Ukazuje se, že vede k větší důvěře, lepší atmosféře na pracovišti a zdravé firemní kultuře. Kromě toho může zabránit nemalým finančním škodám, problémům se zákonem nebo poškození reputace. Jak je na tom samotný whistleblower? Zatímco dříve by byl označen za práskače, ve skutečnosti je tomu právě naopak – a důkazem je minimálně 7 dobrých důvodů: 1.     Čísla ukazují, že whistleblowing fungujeWhistleblowingová platforma odhalí 3x více podvodů než mnohem nákladnější audity. Dokonce patří mezi nejúspěšnější způsoby odhalení podvodných jednání. Podle studie Asociace certifikovaných vyšetřovatelů podvodů (ACFE) z roku 2020 odhalí 43 % podvodných jednání právě anonymní oznamovací systém. Navíc celá polovina těchto oznámení pochází přímo od zaměstnanců. Pro srovnání, interní audit se na odhalení podvodů podílí pouze z 15 %*. Kromě toho je průměrně 10x dražší. Podle průzkumu společnosti NAVEX GLOBAL firmy se zavedeným a funkčním systémem pro oznamování neetického chování: řeší méně soudních sporůmají nižší náklady na vypořádání s nespokojenými zaměstnanci,nebo o nich bývá téměř o polovinu méně negativních zmínek v médiích.2. Cílem whistleblowingu je vyšší dobroZatímco záměrem tzv. práskačství je především někomu uškodit, cílem whistleblowingu je naopak sjednat nápravu situace, která je neetická. Upozorněním na nelegitimní nebo nelegální praktiky má whistleblowing pomoct organizaci nebo společnosti jako celku (nezřídka se oznámení týkají například jednání ohrožujícího životní prostředí). Whistleblower tedy jedná v dobré víře a nejde mu vlastní prospěch. 3. Whistleblower může zachránit životOznámení whistleblowerů upozorňují také na nekalé jednání, které může ohrožovat zdraví a bezpečnost zaměstnanců nebo jiných osob. Včasná komunikace prostřednictvím interního oznamovacího systému může také zachránit kolegu před psychickými problémy nebo pomoci oběti zneužití, která by jinak neměla odvahu nic nahlásit. 4. Whistleblower odhaluje pravduWhistleblowing je ze své podstaty založen na faktech a důkazech. Protože jde především o odhalení pravdy, není zde prostor pro fabulaci a výmysly. Tzv. práskačství oproti tomu velmi často pracuje s nadsázkou a může se uchylovat až k polopravdám nebo úplným lžím. Pokud by si oznamovatel cíleně něco vymyslel, není to whistleblower, nemá nárok na žádnou ochranu oznamovatele.  Podle navrhované legislativy mu za takové smyšlené oznámení navíc hrozí finanční postih. (Samotná evropská směrnice o whistleblowingu doporučuje pro takové případy stanovit sankce i náhradu vzniklé újmy.) Více než polovina společností ale nikdy žádné falešné oznámení přes interní oznamovací kanál neobdržela. 5. Řešit věci chce odvahuV drtivé většině se whistlebloweři musí postavit vnitřnímu strachu z odmítnutí, který je v nás hluboce zakořeněn. Ačkoli je oznamovatel chráněn před odvetnými opatřeními směrnicí EU o whistleblowingu i připravovaným českým zákonem o ochraně oznamovatelů, přirozeně musí bojovat také s obavami ze ztráty zaměstnání nebo jiných problémů, které by mu oznámení v případě vystoupení z anonymity mohlo způsobit. Vystoupit z mlčící většiny zkrátka není snadné. Je potřeba vyslat signál, že oznámit neetické jednání je v pořádku.  6. Doba jde kupředuV dnešní době si můžeme dovolit odstraňovat nefunkční modely, které patří do minulého režimu. Mezi ně patří i udavačská stigmatizace oznamovatele nekalého jednání. Whistleblower bývá pejorativně označován jako donašeč, udavač, informátor, žalobníček apod. V českém prostředí jde o historicky zakořeněný problém, který si neseme jako nechtěné dědictví po minulých režimech.  Aktuálním trendem je naštěstí snaha změnit postoj společnosti k oznamovatelům a rozbourat přetrvávající udavačské stigma. Ke správnému vnímání whistleblowingu můžete pomoct i vy tím, jakým způsobem zavedení vnitřního oznamovacího systému ve vaší firmě prezentujete. 7. Whistleblowerem se může stát kdokoli Být whistleblowerem si člověk záměrně nevybírá. Jen těžko se jednoho dne rozhodnete stát se whistleblowerem a začnete pátrat po informacích. Mnohem pravděpodobnější je, že se úplnou náhodou ocitnete v situaci, ke které se musíte postavit a nějak ji řešit.  Je v pořádku chtít pro sebe a své kolegy příjemné pracovní prostředí a je v pořádku chtít pracovat ve firmě, která dodržuje etický kodex. Základní požadavky na chování a jednání všech zaměstnanců by měly být sepsány v etickém kodexu, který představuje morální závazek společnosti.   Zdroje: *ACFE. Report to the Nations: 2020 Global Study on Occupational Fraud and Abuse.Jakešová, Dana. Whistleblowing. Udavačství či budování bezpečného pracovního prostředí. iDNES.cz. 10. 12. 2021. Whistleblowing není donášení. Řeší problémy a firmě dokáže i značně ušetřit. EY. 7. 5. 2021.Radka Pavlišová: Whistlebloweři nejsou práskači ani hrdinové. Euractiv. 4. 10. 2012Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
27. 1. 2022 4 min čtení
1
2

E-book o whistleblowinguStáhněte si zdarma jedním kliknutím!

Whistleblowing v českých firmách - jen další byrokracie nebo příležitost?

Ilustrace e-booku

Stáhněte si e-book v PDF

Vaše celé jméno
E-mail, na který PDF pošleme
Vaše organizace

Kliknutím na Stáhnout souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů.

Jednoduchý oznamovací kanál Nenech to být

Zaveďte NNTB – bezpečnou whistleblowingovou platformu, které důvěřuje už přes 2 300 firem, škol a úřadů.

CTA_demo.png
PŘIHLÁSIT SE K NEWSLETTERU

FaceUp Technology s.r.o. © 2022

Kompletní průvodce firemním whistleblowingem v Česku

Vaše jméno a příjmení
Váš telefon
Vaše organizace
E-mail na který PDF pošleme

Kliknutím na Stáhnout e-book zdarma, souhlasíte s našimi zásadami ochrany osobních údajů.